To, že bydlíte v panelovém bytě ještě neznamená, že si nemůžete dopřát potěšení z malé zeleninové zahrádky. Právě naopak. I na malé ploše se dá vypěstovat bohatá úroda, kterou budete postupně sklízet po celý rok. Ne nemluvíme jen o bylinkách a chilli papričkách. Na balkoně se daří téměř všemu – od jahod, přes rajčata až po hlávkový salát či lilek.
Stačí málo, abyste svůj balkon přeměnili na zeleninovou oázu. Pokud je umístěn na sluneční straně a chráněn před silným, nárazovým větrem, můžete se pustit do práce. Na začátek to bude chtít trochu příprav. Budete potřebovat držáky, stojany a police k tomu, abyste měli kam umístit nádoby a sadbovače se substrátem. V zahrádkářských prodejnách naleznete mnoho hotových řešení, šikovné ruce domácího kutila však dokáží využít i těch nejmenších ploch. Řešení na míru jsou ta nejlepší.
Do čeho sázet?
Při výběru se soustřeďte na nádoby, které dokáží využít prostor co nejlépe. Nezáleží na tom z jakého materiálu jsou vyrobeny, měly by však být co nejsvětlejší as odtokovými otvory. Tmavě hnědé nádoby možná vypadají dobře, ale na prudkém slunci se přehřívají a nadměrně prosychají. Kromě oblíbených obdélníkových truhlíků se poohlédněte po květináčích s hloubkou 20 až 35 centimetrů a určitě nepřehlédněte ani igelitové sadbovače připomínající kapsy z hrubé fólie. Pokud na víkendy svůj byt pravidelně opouštíte, zvolte samozavlažovací řešení.
Čtěte také:
Chcime slabú korunu. ČNB spustila fond bohatstva
Možná o tom nevíte, ale velmi praktickou nádobou na pěstování listové zeleniny a bylinek jsou také dešťové žlaby. Pod balkonové okno je namontujete ve třech patrech nad sebou a získáte tak prostor, který by zůstal na ocet. Na míru vám je připraví v klempířské dílně. Praktické jsou také hliněné nádoby s bočními otvory, kde můžete kombinovat naťové rostliny s bylinkami. Inu a pro popínavou zeleninu můžete použít závěsné květináče.
Zapomeňte na krtince, myslete na zálivku
Půda z krtinců sice vypadá na první pohled jako jednoduchá cesta k naplnění nádob, ve stísněných podmínkách však ptá zelenina cosi navíc. Investujte do univerzálního, lehkého substrátu tvořeného směsí kompostu, rašeliny a písku. Je vyzbrojen startovací dávkou živin, dobře drží vodu a konstrukci balkonu nepřetíží. Nebudete se muset starat o jeho kypření a jste-li dostatečně vysoko nad zemí, máte na celý rok klid od pletí.
Pokud již kupujete v prodejně substrát, nezapomeňte na třísložkové hnojivo a nádobu ve které budete skladovat vodu před tím, než zeleninu polijete. Chlór z vodovodního kohoutku jí sice neublíží, tepelný šok však není to, co rostlinám prospěje.
Co pěstovat?
Bylinky jsou v této době již s největší pravděpodobností v plném růstu a můžete se pochlubit tím, že jste již několikrát sbírali jejich nať, kterou průběžně uskladňujete v mrazničce. Druhový výběr je pestrý a malé nádoby snesou i velké rostliny, jakými je kopr či libeček. Zatímco trpasličí odrůdy porostou i za oknem na kuchyňské lince, ty silnější si zaslouží místo na balkoně. Dobře se daří i pažitce, ta však potřebuje po prvním roce zazimovat, aby v dalším narostla v plné parádě.
Listový salát, špenát, ba ani ředkvička balkonové stanoviště neodmítají. Vyplácí se postupný výsev s časovými odstupy s hlavní jarní a podzimní sezónou. Není ovšem pravda, že v létě se musíte s těmito plodinami rozloučit. Do květu je nežení horké slunce, ale dlouhý den. Pokud jim ho dokážete černou geotextilií zkrátit, porostou i v létě.
Plodová zelenina se právě v těchto dnech těší hojné výsadbě ze sazenic. Vybrat si můžete z různých kultivarů paprik, okurek či cuket. Určitě nepřehlédněte ani rajčata s aromatickými plody rodícími ve střapcích – ať už velkoplodých nebo malých „cherri“. Keříčkové odrůdy jsou na balkoně nejvděčnější, cherri rajčata můžete pěstovat ve speciálních závěsných nádobách i hlavou dolů. Nenechte si ujít ani lilky. Nejenže jsou dekorativní, ale horkém balkoně překvapí i vysokou úrodou. U všech plodových zelenin myslete na to nejdůležitější. Sadbovače nebo květináče by měly mít 20 až 30 centimetrovou hloubku. Pokud si můžete dovolit víc, udělejte to.
Děti a mlsouny potěší jahody, kterým se daří v květináčích o průměru od 20 centimetrů. Abyste si zajistili postupnou úrodu po celé léto, zvolte několik různých odrůd, které rodí postupně za sebou. Jahody jsou náročné na živiny a tak byste to neměli s přihnojováním podceňovat. Podobně jako u pažitky, i zde myslete dopředu na to, kde budete sazenice přezimovávat, aby nepromrzly.
Experimentovat můžete také s hráškem či fazolkou. Na malé ploše však nelze počítat s vysokým výnosem. Popínavé druhy patří k bočním stěnám balkonu, kde jim můžete z dřevěných latí vytvořit oporu až ke stropu.
Poslední skupinou jsou mikroplodiny, které se těší oblibě zejména v posledních letech. Zužitkujete je hlavně při přípravě zeleninových salátů v obdobích, kdy to mají ostatní zeleniny na vašem balkoně již sečteno. O co vlastně jde? Vezměte osivo mrkve, slunečnice, salátu, ředkvičky, čočky, řeřichy, hrášku, zelí, cukrové řepy, květáku a kedlubny a věnujte jim několik týdnů času, aby vyklíčily a zformovaly v nadzemní části rostlinky. Ty sesbírejte a připravte z nich čerstvý salát. Věděli jste o tom, že mladé rostlinky slunečnice chutnají jako oříšky a že mladá mrkvová nať je chuťově k nerozeznání od čerstvě vykopaného kořene?
Za dobrou péči bohatá odměna
I když budete pravidelně zalévat svou mikrozahrádku a zapomínat nebudete ani na přihnojování, přece jen můžete narazit na situace, které si ptají jisté zkušenosti a dovednosti. Ano, mluvíme o škůdcích a houbových onemocněních, které se možná nevyhnou ani vašemu balkonu. Sledujte naši signalizaci a pokud taková situace nastane, budete včas vědět, jakým prostředkem máte své rostlinky ochránit.
